Pod Zelenou horou 2026 regionální historie Přešticka a jižního Plzeňska

Detailní popis produktu

Pod Zelenou horou 1/2026

První číslo vlastivědného sborníku Pod Zelenou horou v roce 2026 přináší články věnované významným osobnostem regionu, historickým památkám i každodennímu životu v minulých stoletích. Čtenáři se mohou seznámit s osudy světově proslulého novináře Jindřicha Jiřího Štěpána Adolfa Oppera de Blowitz, historií kostela a fary ve Vřeskovicích, životem přeštického starosty Františka Svatoše či příběhem Rybovy pamětní desky v Přešticích. Nechybí ani zajímavé nahlédnutí do deníku z období druhé světové války a pozvánka do středověké historie města Přeštice.

Novinář světového věhlasu Jindřich Jiří Štěpán Adolf Opper de Blowitz (1825 – 1903) – Michal Červenka - výročí 200 let blovického rodáka, jež většinu života prožil ve Francii, v článku se dočtete o původu novináře a jeho rodině, kde v rodných Blovicích bydleli. O jeho studiu a následné emigraci po roce 1848. Popisuje kariéru v novém místě působení a sňatek s příbuznou rodu Bourbonů. Další část se věnuje jeho novinářské kariéře po svatbě. 

Kostel sv. Jana Křtitele, fara a duchovní správa ve Vřeskovicích v roce 1760 – Hana Vanišová - období od druhé poloviny 18. století, původně gotický římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele, výrazná dominanta obce. V roce 1870 rozšířen a upraven podle návrhu architekta Karla Prantnera v oseudobarokním slohu. Dále se autorka věnuje prvním písemným zmínkám a historii kostela. V další části se věnuje vřeskovické faře a životu faráře na faře. 

František Svatoš – pedagog, legionář a starosta města Přeštice – Ivana Dvořáková - představení osobnosti, jež nebyla rodákem, ale prožila zde sklonek svého života, jako starosta a významná osobnost města. Popisuje jeho pedagogickou dráhu a rodinný život, dále se věnuje jeho zázemí v rodině, účasti v první světové válce a vstupu do legií. Jeho působení v Přešticích je popsáno celkem obsáhle i s ilustracemi. Poslední část je věnována jeho tragické smrti a ohlasu veřejnosti.

Jak šel čas – číslo popisné 133 ve Štěnovicích – Alena Vlčková - školní docházka ve Štěnovicích po roce 1789, otevřena obecná škola ve Štěnovicích. Stavba nové školy ve Štěnovicích, dokončena byla v roce 1897. Po 2. světové válce zřízena nová škola, jež navštěvovali i žáci z okolních vesnic. Bývalá budova po restitucích vrácena původním majitelům a obecní úřad byl přestěhován do původní budovy školy. Obec se snaží zachovat historický původ i nadále. 

Příběh Rybovy desky – Hana Valachová, Věra Kokošková - věnováno pamětní desce Jakuba Jana Ryby na místě tehdejší staré přeštické školy. 

Deník Františka Turka – Eva Horová, Rudolf Šimek - nahlédnutí do deníčku Františka Turka z Dolní Lukavice, o dění v mlýně za 2. světové války doplněno fotografiemi  z archivu Evy Horové. 

Pozvánka do středověku – redakce - v rámci oslav 800 let města Přeštice redakce zve čtenáře na historické nahlédnutí k prvním zmínkám o městě. Součástí výstavy v Domě historie Přešticka je nejunikátnější exponát – listina krále Přemysla Otakara I., zapůjčena z Národního archivu, poté bude vystavena pouze její kopie.

Pod Zelenou horou 2/2026

Druhé číslo vlastivědného sborníku Pod Zelenou horou přináší další zajímavé příběhy z historie jižního Plzeňska. Věnuje se osobnosti učitele a legionáře Jana Zajíce, počátkům sokolského hnutí na jižním Plzeňsku, životu dudáka Václava Turečka i poslední roubené stavbě v Třebčicích. Nechybí ani článek o obrazu štěnovického zámku od malíře Adolfa Körbera, osobní vzpomínky na děkana Josefa Nováka nebo příběh vzácné etiopské křesadlové pušky. 

Jan Zajíc – učitel, legionář – Marie Paianová - vypráví o životě a kariéře Jana Zajíce, který pocházel ze Ptenína. V další části autor popisuje, jak se angažoval v opravě školní budovy v Čmelínech. Závěr článku je věnován rodině Jana Zajíce, článek je doplněn fotografií z archivu autorky. 

Vznik Sokola na jižním Plzeňsku a první desetiletí blovické jednoty do roku 1914 – Jaroslava Smetanová - tělocvičné jednoty vznikající podle pražského vzoru od roku 1863. Tělovýchova patřila mezi první náplně činnosti spolkových organizací, sokolská organizace se rychle rozvíjela. V roce 1898 založena Sokolská župa šumavská, poté se v nově vzniklé řupě Rokycanově osamostatnily jednoty Rokycany, Mýto, Hořovice, Zbiroh, Dobřív a Mirošov. Tělocvičná jednota Sokol Blovice neprošla – převažovala hasičská činnost nad tělovýchovou. Popisuje vývoj Sokola v jednotlivých obcích, Blovickému Sokolu se věnuje v závěru článku. 

Václav Tureček a jeho dudy – Irena Novotná - představení měčínského rodáka, který se věnoval dudácké tradici, která na jihu a západě Čech byla v 19. století stále živá. Popisuje život Václava Turečka, dále se věnuje jeho dudácké kariéře, která se velmi obsáhlá. Článek je doplněn fotografiemi a malbami z muzeí v Klatovech, Plzni a Dobrušce.

Poslední z třebčických roubenek – Pavel Kroupa - popisuje místopis obce Třebčice nedaleko Nepomuka, dále se věnuje lehce historii obce. Popisem katastrální mapy probírá stavby v obci a věnuje se stavbě čp. 5. Článek je doplněn mapou z katastru ústavního archivu zeměměřičství. 

Obecní poklad – Alena Vlčková - článek se věnuje obrazu z kanceláře starosty, na kterém je vyobrazen štěnovická zámek. Autorka se zajímá o mistra, jež obraz namaloval, jedná se o Adolfa Körbera. Dále se věnuje jeho životu a kariéře. Obraz se stal pro obec Štěnovice uměleckou vzácností. 

Ministroval jsem panu děkanovi Josefu Novákovi – Pavel Hochman -reakce autora na článek v čísle 4/2025. Popisuje svůj život, vzdělání a zkušenost s děkanem, kterého osobně znal. Článek je doplněn fotografiemi z archivu autora. 

Příběh jedné křesadlovky – Eva Horová -  článek o historickém nálezu, který vzbudil velkou pozornost u starožitníků. Jedná se o křesadlovou pušku pocházející z Etiopie. Článek je doplněn barevnou fotografií z archivu autorky.